Máme za sebou premiéru nové hry Popel a pálenka.
Na představení do Vršovického divadla dorazilo 64 diváků, což není moc, ale na druhou stranu jsme rádi i za takovou návštěvnost, jelikož většina lidí už myslí spíš na blížící se vánoce a povinnosti s nimi spojené.
Premiéře samozřejmě předcházelo několik intezivních dní, kdy bylo potřeba dokončit hlavně dekoraci a naučit se v ní hrát. To, že určité (a dost důležité) části dekorace byli k dispozici až na premiéru, bylo pro nás novinkou a ne zrovna vítanou. Bude to pro nás poučení pro příště, že je potřeba začít s přípravou dříve.
Představení probíhalo bez problémů, první zádrhel nastal až při Jarčině monologu, ze kterého se ovšem naprosto bravurně dostala, takže infarktem jsme prošli jen my a možná Bohouš, ale diváci nic nepoznali. Smích bylo slyšet na spoustě míst očekávaných i nečekaných. Na konci jsme sklidili dlouhý potlesk a Jarka za svůj výkon zasloužené ovace.
Poté bylo potřeba co nejdříve sklidit scénu, takže k společnému posezení jsme se dostali až o hodinu pozděli. Nebylo to tentokrát tolik bujaré, ale dobrý pocit ze společné práce nám rozhodně nescházel. Příští rok nás čekají minimálně čtyři reprízy, takže se máme ještě na co těšit.
